Malá místnost s pouhými 7, 8 nebo 9 metry čtverečními, takzvaná polizba, by se vlastně měla nazvat pokoj pro dítě od macechy. Pro batole je tento prostor ještě únosný. Ale později dítě potřebuje pro hraní a pohyb mnohem více prostoru. Kromě toho, pokud mají děti k dispozici i jiné prostory, mají rády nicméné malé úkryty, ve kterých se cítí bezpečně. Ale co dělat, když je celý byt malý?
Více prostoru pro hraní
To znamená především uvolnit velkou podlahovou plochu. Od jistého věku, přibližně od šesti až osmi let, děti rády spí na zvýšených postelích. Pod nimi pak zůstane prostor pro hraní nebo pro umístění věcí, které by jinak potřebovaly prostor v šatníku (a další odkládací prostory). Volný prostor v dětském pokoji lze vytvořit také pomocí mobilního nábytku, který lze posouvat podle dětské fantazie. K uložení hraček jsou ideální například krabice na kolečkách.
Pohodlná studovna
Šťastný je ten, kdo má v letech před maturitou v rodičovském domě nejen komůrku na spaní s příslušenstvím, ale také vlastní dobře vybavenou studovnu a obývací pokoj. Zde se cítí doma ai přátelé sem rádi přijíždějí na návštěvu.
Dobrodružné dětské hřiště
Děti v raném školním věku touží po dalekých cestách a objevech. Potřebují mít doma nejen stůl a postel, ale také dostatek volného prostoru, který mohou obměňovat podle své fantazie. Tak se z dětského pokoje stane přístav plachetnic nebo skrýš pirátů.
Když přijde druhé dítě
Pro sestřičku, která už chodí do školy, je miminko vítaným „podnájemníkem“. Nahoře, na vysoké posteli, má své království starší dítě. Tady se může cítit jako strážný anděl. Pod ochrannou stříškou vyrůstá kojence na batole.
Pokoj pro dvě děti
Přiměřeně ubytovat dva školou povinné chlapce není snadný úkol, neboť na jednoho připadá pouze plocha 6,1 m2. Ze zařizování se stává skládačka, jejíž díly musí přesně do sebe zapadnout.
Stůl na psaní
Už prvák potřebuje dostatečně velký pracovní prostor, který zároveň není třeba denně uvolňovat pro školní knihy, tedy stolní plochu na hraní a kutilství, později snad i pro osobní počítač. Nejvhodnější je dlouhá deska položená na skříňkách se zásuvkami, které jsou vysoké 70 cm. Po stranách se mohou příčně položit nástavcové police (například na knihy).
Rozdělené království dvou sourozenců
Ideální by bylo, kdyby prostor pro dvě děti byl dvakrát tak velký jako prostor pro jedno dítě. Ale děti si často musí rozdělit prostor velký jen 12 či dokonce 10 metrů čtverečních. Pokud je věkový rozdíl malý, pak je vhodným řešením patrová postel – a hned ušetříme dva metry čtvereční plochy. Dobrého výsledku dosáhneme i tehdy, když normální postel zasuneme pod vysokou postel v rohu místnosti. Někdy je problém umístit dva samostatné psací stoly. Řešení je: dlouhá stolová deska pod oknem, o kterou se sourozenci spravedlivě podělí.
Když je pokoj úzký
Už postel na nožičkách může zvětšit prostor. Pokud pod postel umístíme šuplík na kolečkách, můžeme do ní uložit například ložní prádlo. Tak se přes den z postele stane pohovka s volně položenými polštářky namísto opěradla. Pod vysokou postel lze umístit stůl na hraní nebo na psaní úkolů. Cenný prostor pro umístění nábytku u stěny se získá tím, že šatní skříň můžeme použít jako podstavec pod jeden nebo pod oba konce vysoké postele. Děti mají rády postel ve výklenku. Taková postel může ukrývat i odkládací prostor: skříňku pod stropem vysokou 50 cm, regály uvnitř u čela postele a na konci u nohou a prádelník (případně na kolečkách) pod roštem postele. Pokud stále máme málo místa, můžeme zkusit, zda část dětských věcí nelze umístit v jiných prostorách – například šatstvo v ložnici rodičů nebo hračky v předpokoji.
