Obkládačky bez chybičky

rodina

Jak postupovat při kladení obkladů a dlažeb v interiéru? Jaké materiály použít, aby obkládačky nebo dlaždice po čase nezačaly odpadávat? Jak zjistit, jestli dláždič není babrák a rozumí své práci? Jediná možnost je být informován. Je to nezbytné, pokud se chcete do obkládání pustit sami, ale znalosti se vám sejdou i tehdy, když chcete zkontrolovat práci jiných – díky jednoduché otázce možná vyměníte nekvalifikované „mistry“, ještě dříve než s prací začnou. Řemeslník diletant totiž dokáže nadělat více škody než užitku.

Vše se vším souvisí
Základní podmínkou je, že stavba musí vytvořit jeden sourodý celek a všechny použité materiály musí být navzájem sladěny. Podle toho, z jakého materiálu jsou a jaké fyzikální vlastnosti mají stěny, podlahy, dlaždice a obkládačky, je třeba zvolit stavební hmotu (nebo hmoty), pomocí kterých se navzájem spojí. Prvním krokem je tedy zvážení vstupních podmínek.
Podklad
Podklad pod obklad a dlažbu by měl být zbaven prachu a mastnoty, rovný, soudržný a nesavý. Ve většině případů je třeba k těmto vlastnostem mírně dopomoci – přinejmenším jej očistit, mechanicky odstranit vystouplé nerovnosti povrchu a prohlubně opravit vyrovnávací maltou.

Zděné cihlové stěny je třeba vyrovnat omítkou – nejlépe vápenocementovou nebo cementovou. Omítka by měla mít soudržnost s podkladem minimálně 1,5 MPa. Proto pod obkládačkami nesmí být vápenná omítka nebo stěrky, které slabě přilnou k podkladu a mohly by se od něho oddělit is obkladem a lepicí maltou. Případné nerovnosti omítky se začistí vyrovnávací maltou, která se může nanášet v tloušťce 0 až 20 mm, takže prohlubně lze vyrovnat do ztracena. Zdivo z přesných pórobetonových tvárnic je (nebo by alespoň mělo být) rovné a není třeba ho tedy vyrovnávat omítkou. Je třeba jej však ošetřit penetračním nátěrem (hloubkovým základem), který sníží jeho nasákavost. Penetrovat je třeba i ostatní savé materiály, jako jsou sádrokarton nebo sádrové omítky (na sádrokartonové konstrukce a sádrové podklady se nanáší tzv. sádrový základ). Nasákavý materiál by totiž rychle vstřebal veškerou vlhkost z lepicí malty, takže by nestihl proběhnout lepicí proces (malta by tzv. shořela).

Betonové stěny a podlahy musí být dostatečně vyzrálé. Beton musí být starý alespoň tři měsíce, aby v něm proběhly všechny smršťovací procesy a potěr by měl mít minimálně 28 dní.

Podlahy se vyrovnávají buď samonivelačními stěrkami, nebo speciálními vyrovnávacími maltami (podobně jako omítky), kterými lze podlahu v případě potřeby i vyspádovat. Kvalitní vodorovná plocha umožní dodržet všude rovnoměrnou předepsanou tloušťku lepicí malty, což usnadní práci obkladačem a ušetří materiál (není třeba maltou vyplňovat nerovnosti podkladu).
Izolovat či neizolovat?
I když mnozí věří, že obklady a dlažby jsou vodotěsné, není to docela pravda. Spárami může vlhkost pronikat až do podkladu a výsledkem může být jeho poškození. Proto je třeba kolem van, ve sprchových koutech, u bazénů a všude tam, kde bude mokro, podklad pod obkladem chránit vodotěsnou izolací. Dnes se namísto klasické asfaltové lepenky s vrstvou betonového potěru používají moderní tenkovrstvé hydroizolace (jednosložkové nebo dvousložkové). Nanášejí se stěrkou nebo válečkem na čistý a rovný podklad, ošetřený penetračním nátěrem. Po třech nebo 24 hodinách lze přímo na ně nalepit dlažbu nebo obklad.
Okolí podlahových vpustí a prostupů trubek se izoluje speciální pryžovou manžetou nebo těsnící páskou, která se vlepí pod tekutou izolaci. Guma vodotěsně a zejména pružně propojí dva materiály – například plast podlahové vpusti a beton. Gumotextilní izolační páska se používá také tam, kde lze očekávat vzájemný mikropohyb různých podkladových konstrukcí, tedy v místech dilatací nebo styku stěn s plovoucí podlahou.
Jaký obklad, takový lep
Výběr lepicí malty závisí zejména na materiálu obkladu – na obyčejný keramický střep stačí běžná stavební lepidla, na málo nasákavou (tedy mrazuvzdornou) keramiku a gresy se používají kvalitní pružné (flexibilní) lepící malty, které mají lepší přídržnost k povrchu. Flexibilní malty se používají i tehdy, je-li podkladem tenkovrstvá hydroizolace (protože je také nesavá), a na podlahové topení, nad kterým se v souvislosti se změnami teploty předpokládají výraznější rozměrové změny materiálů.


Lepicí malta se nanáší na podklad v rovnoměrné tloušťce a rýhuje se zubovou stěrkou (sklon přibližně 45° k podkladu). Při práci je třeba bezpodmínečně dodržet předepsanou dobu zpracování stavebního lepidla – po jeho překročení se musí z podkladu odstranit a nanést čerstvé. Dlažba je pochůzná přibližně po 24 až 48 hodinách, podle typu použité lepicí směsi. Běžná (i flexibilní) malta se aplikuje ve vrstvě silné přibližně 4 mm, jsou však také speciální malty, určené pro nerovné podklady, které mohou mít tloušťku 5 až 20 mm.

Další články autora

Jak připravit svůj domov na klidné Vánoce

Sváteční sezóna se blíží mílovými kroky. Štědrý den tu bude co nevidět, takže je nejvyšší...

Využijte rekuperaci, zajistěte si zdravý vzduch a ušetřete za vytápění

I když se to vůbec nezdá, můžeme v domácnostech vdechovat až 8 x více nečistot do...

Je vaše kancelář dostatečně reprezentativní a správně vybavená zároveň?

Ať už pracujete z domova, kde jste si zařídili pracovnu, nebo máte svou vlastní firmu v samostatné...

Uvažujete o automatickém zavlažování zahrady? Jsou lepší postřikovače nebo kapková závlaha?

Přemýšlíte nad tím, že byste na svoji zahradu nainstalovali automatický zavlažovací systém? A nemůžete se...

Nejnovější články

Jak připravit svůj domov na klidné Vánoce

Sváteční sezóna se blíží mílovými kroky. Štědrý den tu bude co nevidět, takže je nejvyšší...

Využijte rekuperaci, zajistěte si zdravý vzduch a ušetřete za vytápění

I když se to vůbec nezdá, můžeme v domácnostech vdechovat až 8 x více nečistot do...

Je vaše kancelář dostatečně reprezentativní a správně vybavená zároveň?

Ať už pracujete z domova, kde jste si zařídili pracovnu, nebo máte svou vlastní firmu v samostatné...
- Reklama -PR článek