K tomu, aby rodina žila ve vzájemné shodě, určitě nestačí jen dobré bydlení. Pokud se však rodině se zdravými vztahy podaří po dlouhé cestě nakonec nalézt to své místo, život se může blížit k dokonalé harmonii.
Od začátku společného života manželé vystřídali šest verzí bydlení. Začínali v garsonce. Rodina se rozrůstala (za tři roky tři děti) a nutně se musely zvětšovat i životní prostory. Nakonec na delší dobu zakotvili v třípokojovém bytě a děti bydlely ve společném pokoji. Když přišli do věku, který si každý rodič určitě dobře zapamatuje – do puberty – začaly problémy. Každé z nich stále více pociťovalo potřebu vlastního prostoru. Situace byla ke konci dost zoufalá. Proto rodiče už déle hledali vhodnější bydlení a přemýšleli io domě, ale vždy, když se jim podařilo něco našetřit, zjistili, že ceny nemovitostí poskočili o stupínek výše. Byl to takový nekonečný příběh.
Ideální byt
To, že trpělivost růže přináší, se v tomto případě potvrdilo. Nakonec našli velký čtyřpokojový byt ve čtyřbytovce, v tiché lokalitě, se dvěma balkony, sklepem, garáží a dokonce i zahradou, který v sobě výborně skloubil jejich představy o bydlení v bytě i domě. A už byl nejvyšší čas, neboť ze svého původního bytu doslova uprchli a našli si dočasný pronájem, což je zřejmě dost netradiční řešení. Svůj starý byt v centru města pronajali a za získané peníze si pronajali dům na předměstí. Bylo to i na něco dobrého: vyzkoušeli si, jak se bydlí v domě, každé dítě mělo vlastní pokoj a zjistili, že se jim takové bydlení velmi líbí – vždyť na dobré se lehce zvyká. Jako šibnutím zázračného proutku se zlepšily vztahy v rodině, všichni byli k sobě najednou milí, děti se ve svých pokojích navštěvovaly, ak domu patřila i malá zahrádka. Věděli však, že to není konečné řešení, neboť na koupi domu neměli dostatek financí. Ale řekli si, že v něm vydrží, dokud si v klidu nenajdou byt, který se jim bude opravdu líbit. Až našli tento.
Přestavba
V původním stavu byt sice nebyl dokonalý, na první pohled však zjistili, že po úpravách by mohl vyhovovat celé rodině. Dosud vždy věděli, že jejich bydlení je jen dočasné, a to vědomí je brzdilo v zásadnějších úpravách. V tomto případě to byl pravý opak: věděli, že tento byt je finální řešení, a to je osvobodilo. Poprvé si řekli, že byt předělají tak, jak by opravdu chtěli, a v tom, co chtějí, se velmi dobře shodli. Kompletní rekonstrukci bytu a návrh interiéru zpracovala Ing.arch. Edita Gerová, která své návrhy uměla podat a sladit s jejich představami tak citlivě, že téměř měli pocit, že si všechno vymysleli sami. Hodně si s nimi povídala, jejich představy dávala na papír a vždy je tak troška dotvořila. Architektka posmělila fantazii domácích, že všechno se dá, ale stojí to peníze. Věděli, že chtějí jeden velký společenský prostor a vlastní pokoj pro každé dítě. To se na začátku zdálo jako nemožné, protože byt byl jen čtyřpokojový. Měl však sklep o rozloze 21 m2, což se domácím zdálo jako zbytečný luxus, dokonce až absurdní, neboť jejich první garsoniéra měla podobné rozměry. Takže řešení se našlo – z bytu se probouraly do sklepa az jeho větší části udělali synovi pokoj. A přesto je sklep stále větší než ten, na který byli zvyklí z paneláku, a synův pokoj je také větší než běžný panelákový. Místnost bylo třeba odizolovat a zateplit. Panel mezi sklepem (pokojem) a bytem je nosný, takže jej museli zajistit železnými konzolami, které zapustily 80 cm do hloubky, zabetonovaly a nakonec obložily dřevem. Udělali jedno okno navíc a zavedli topení. Se sklepem je pokoj propojený dveřmi, které se využily při jejím zařizování, neboť jiné cesty pro nábytek nebylo. Nyní jsou dveře zaslepené. S bytem je pokoj propojen strmým točitým schodištěm.
Otevřený společenský prostor dosáhli odstraněním příček mezi kuchyní, obývacím pokojem a chodbou. Obývák od kuchyně nyní odděluje jen krb s komínem. To, co se opravdu nedalo zrealizovat, byla velká rohová kuchyně, jakou chtěla paní.
